Doktor-zdraví.cz

Lidé, kteří dlouhodobě spí méně než 7 hodin nebo naopak více, ohrožují své zdraví. Je známo, že nedostatek spánku způsobuje takové potíže, jako jsou bolesti hlavy, snižuje výkonnost imunitního systému a také zvyšuje riziko infarktu. Podle odborníků lze poruchy spánku označit za civilizační nemoc. Samotnou příčinu je potřeba hledat v neustále se zrychlujícím životním tempu.

celý článek

Bez spánku vydrží náš mozek dva až tři dny, potom prostě vypoví službu. Různými poruchami spánku trpí více než 40% lidí ve vyspělých zemích a jejich počet stoupá. Pokud jste se právě zrovna dobře nevyspali, nepanikařte! Jsteli v pořádku, doženete to příští noc. Avšak pokud nespíte již celé týdny, je to problém, který je potřeba řešit! Dejte ale pozor, protože hranice mezi akutní a chronickou nespavostí není tak vzdálená.

celý článek

Poruchy spánku patří k celosvětovému problému, se kterým se potýkají především vyspělé státy. Nespavost postihuje téměř každého třetího člověka a každý desátý trpí závažnou poruchou spánku. Samotný spánek je přitom trvale podceňován. Málokdo ví, že jeho nedostatek vede k poruchám soustředění, paměti, snížení pracovní výkonnosti, bolestem hlavy a migrénám, ale i ke snížení prahu bolesti. Lidé, kteří trpí nespavostí, častěji postihují kardiovaskulární choroby, mají sníženou imunitu a jsou náchylnější na civilizační onemocnění, ke kterým se řadí hlavně nádorová onemocnění, alergie, ekzémy atd. Kdy je potřeba zahájit léčbu? Krátkodobá nespavost postihne občas každého. Odborníka je nutné vyhledat, pokud problémy přetrvávají více než měsíc.

celý článek

Obecně převládá názor, že spánek je v podstatě pouze „lenošení“ organismu v noci. Jde však o zdaleka složitější „chemický“ proces. Bez ohledu na to, kolik toho o spánku víme, je to jedna ze základních lidských potřeb. Naši předkové naslouchali svému tělu a řídili se vnitřními hodinami. Celosvětové průzkumy však poukazují na to, že se lidstvu spánek trvale zkracuje. Výjimku tvoří pouze několik příslušníků přírodních národů. Je tomu tak proto, že stále větší část dne prožíváme za umělého osvětlení. Ještě před vynálezem elektřiny se spalo podle denního světla. Výsledky jsou jasné: spíme málo a to se odráží na výkonu v práci, na našem zdraví a dlouhodobě i imunitě našeho organismu.

celý článek

Američtí vědci přišli k závěru, že odpolední siesta může zlepšovat paměť a myšlení. Spánek během dne nebo ještě lépe po obědě slouží k obnově mozkové činnosti a revitalizaci sil. Kdo si dopřeje krátký spánek, udrží svou paměť v dobré kondici až do vysokého věku.

celý článek

Únavou téměř padáme z nohou a k posteli se doplazíme s vypětím posledních sil. No jen co zalehneme, spánek je fuč. Po hodině poctivého počítání máme ve stádu tolik oveček, že by zaplavily celé Krkonoše. Poruchami spánku a nespavostí trpí asi 1/3 dospělé populace. Přitom kvalitní a posilující spánek je nezbytným předpokladem dobrého duševního a fyzického zdraví. Poruchy spánku však bývají pacienty i lékaři podceňovány. Nespavost může být pouze doprovodným projevem jiného onemocnění, ale stále častěji jde o primární nemoc.

celý článek

Obecně převládá názor, že spánek je v zásadě lenošení a proto přibíráme na váze. Nejnovější vědecké výzkumy však dokazují, že je to přesně naopak. Z hlediska rizika vzniku nadváhy a obezity se dnes již ke známým faktorům jako je kalorická a nepravidelná strava, sedavé zaměstnání, nedostatek pohybu, stres a další řadí i nový rizikový faktor – nedostatek spánku.

celý článek

Stres je stav lidského organismu, který je akutně či dlouhodobě vystaven psychickému tlaku či fyzické zátěži, tedy působení tzv. stresorů. Čím je stres a jak ohrožuje naše zdraví? V zájmu udržení vlastní integrity se napadený organismus brání dvěma klíčovými adaptačními pochody, jejichž cílem je korigovat, vstřebat a přežít tlak, jemuž je náhle nebo dlouhodobě vystaven, respektive přenastavit se tak, aby byl schopen déletrvajícímu tlaku po co nejdelší možnou dobu vzdorovat.

celý článek