Tvůrcem pojmu celostní medicína je berlínský psychoanalytik Friedrich Perls, který po 2. světové válce při svém působení v USA získal s tímto způsobem léčení velké zkušenosti.

Podle postupů celostní medicíny se ortodoxní medicína řadí mezi přístupy na základní úrovni. V praxi to představuje léčení „fyzického těla“. Na této úrovni se léčí bolest, příznaky k určité nemoci atd. Avšak každý ví, že pacient si sebou celý život nese vzpomínky z dětství, vlastní zkušenosti, víru či způsob myšlení. Jsou mezi námi silnější i slabší jedinci, s dobrým či špatným imunitním systémem. Každý člověk je tedy vlastním organismem s různými potřebami a reakcemi, a proto i celostní medicína se domnívá, že není možné ke každému přistupovat stejným způsobem.

V zásadě jsme zvyklí nahlížet na svou nemoc z pozice klasické medicíny. Něco nás bolí, navštívíme lékaře, dostaneme léky, nemoc neustupuje a dokonce se vrací, podnikáme odborné vyšetření, to nic neprokáže, ale náš stav se ještě zhoršuje, problémy se stupňují a nemoc neustupuje a přechází do chronického stádia. Celostní medicína si už dávno klade otázku: Kde je příčina nemoci? Dříve nebo později si začínáme uvědomovat, že něco není v pořádku a hledáme řešení sami. Navštěvujeme kurzy jógy, čteme různou literaturu, kupujeme si léčivé bylinné přípravky, věnujeme se relaxaci či cvičení a dáváme přednost přírodním léčebným metodám. Tomuto trendu se přizpůsobují i někteří lékaři.

Hledět na lékaře, který nás pořádně ani nezná a věřit, že nám v během týdne pomůže vyléčit všechny naše neduhy, zajisté není ten správný přístup. Celostní medicína kromě jiného také předpokládá i aktivnější postoj ke svému zdraví, ke kterému patří i umění nacházet informace.