Novinky

Očkování proti chřipce: argumenty PRO a PROTI

Patřím zřejmě mezi tu skupinu lidí, kterou by očkovat se proti chřipce ani nenapadlo. Přes všechny argumenty mluvící o výhodách očkování (je celkem normální, že vyvinutá věc se musí prodat, a musí se také vymyslet jak to prodat) nespatřuji žádný pozitivní přínos pro mne ani pro mé blízké okolí. Nicméně osobní dojmy ať zůstanou stranou a podívejme se na fakta. Váháte-li, jestli má pro vás očkování smysl, měli byste znát obě strany mince a na základě toho učinit rozhodnutí. Obvykle se totiž mluví pouze o pozitivním přínosu očkování, a pokud se nějaký ten problém vyskytne, šup s ním pod koberec, třeba se tam na něj zapomene. Protože, ať to vypadá jakkoli, v sázce je vaše zdraví.

V letošním roce se plánuje naočkovat zhruba 17% populace (průzkum agentury STEM/MARK). Z výzkumu vyplynulo, že důvodem, proč se lidé odmítají naočkovat, jsou obavy z vedlejších účinků, někteří si myslí, že nejsou rizikovou skupinou a neonemocní a také další skupina považuje očkování za zbytečné. Kdybych se měla zařadit do některé ze skupin, pak asi do té poslední. Nemám nic proti dobře míněným radám odborníků a věcí znalých osob, ale pořád mi není jasné, proč bych si chřipku nemohla úplně normálně „vyležet“. Odpovědi se mi záhy dostalo, k tomu se však vrátíme později.

Proč se nechat očkovat?

I kdybyste měli zavřené oči, nemohli byste přehlédnout všudypřítomné doporučení Ministerstva zdravotnictví, hlavního hygienika ČR Vladimíra Valentu nebo předsedu České vakcinologické společnosti Romana Prymulu, kteří jednotně a intenzivně doporučují nechat se očkovat proti chřipce. Podle jejich názoru by tak měli učinit ideálně všichni, ale především rizikové skupiny (diabetici, starší lidé, lidé s oslabenou imunitou atd.).

Očkování může zmírnit průběh nemoci a v extrémním případě i zachránit život, zejména u osob starších 65 let a osob s chronickým onemocněním,“ říká hlavní hygienik Vladimír Valenta a pokračuje: „nejčastěji se při onemocnění chřipkou vyskytují jako rizikové faktory například kardiovaskulární onemocnění, chronické onemocnění dýchacích cest, cukrovka či onkologická onemocnění. Pokud by lidé byli proti chřipce očkováni, řada z nich by se těžkým komplikacím mohla vyhnout.“

Snad není třeba upozornit na drobnou nuanci mezi slovem „může“ nebo „stane se tak“. Účinnost vakcíny proti chřipce je velmi těžko měřitelná, i když zastánci očkování mají pro to mnoho vysvětlení. Důvodů proč dát očkování zelenou se napříč internetem najde mnohem víc. Některé zdroje dokonce vyčíslili, kolik vás bude stát vakcína (zhruba 300 Kč) a také léčba když onemocníte včetně ztráty finančního zisku. Pochopitelně pokud onemocníte následkem vakcinace (reakce na vakcínu, nebo oslabený organizmus nezvládne boj s jiným virem, viz informace níže), o tom se už nemluví, ale je to riziko, které vědomě podstupujete a paradoxně bude vás to stát ještě víc… 

Paní Simona mluví z vlastní zkušenosti „Nechala jsem se poprvé očkovat proti chřipce asi před třemi lety a měla jsem pocit, že dělám pro své zdraví bůhvíco dobré. V zápětí jsem onemocněla takovým způsobem, jaký si v mém životě nepamatuji. Trvalo mi několik týdnů, než jsem opět mohla normálně fungovat. Co mne ale překvapilo je, že podle obvodní lékařky je to častá reakce a nemám se prý ničeho obávat. Z očkování jsem natrvalo vystřízlivěla.“

Proč se nenechat očkovat?

Chřipka je běžným onemocněním, kterým onemocní ročně řádově několik procent populace. Riziko nepředstavuje samotné onemocnění, ale komplikace, které může způsobit. Imunitní systém zdravého jedince se s chřipkou umí poprat. Problém nastává u starších osob a oslabené populace s narušeným imunitním systémem (diabetici, lidé s chronickým onemocněním, astmatici, HIV atd.). To vše je sice pravda, jenže ….! Máte informace o možných rizikách onemocnění, které může očkování vyvolat? Přečetli jste si jakékoli data nebo výsledky klinických studií, které prokazují bezpečnost a neškodnost chřipkové vakcíny? Ne? Pak byste měli číst dál.

MUDr. Ludmila Eleková, praktická lékařka pro dospělé, má na očkování jasný názor a netají se svým otevřeným kritickým postojem: „Vloni v říjnu jsem byla poprvé oslovena Českou televizí a do pořadu čt24 jsem pronesla pár vět, proč byste si měli rozmyslet očkování proti chřipce. Rok se s rokem sešel a opět zde máme sezónní kampaň na očkování. Já osobně se proti chřipce očkovat nehodlám a nemohu to ani doporučit. A paradoxně to nemohu doporučit právě těm rizikovým pacientům, kterým to hradí zdravotní pojišťovna“, uvádí svou argumentaci doktorka Eleková. Důvodů, proč tak činí, je hned několik. Čtěte pozorně, jsou to informace, které možná rozhodnou o vašem zdraví.

„Než začnu, dám námět k přemýšlení. V médiích jsou slyšet jen lamentace hlavního hygienika, ministra a dalších, jak se náš český národ neochotně očkuje, že máme mnohem nižší proočkovanost než např. sousední poslušné Německo nebo Rakousko. To je sice pravda, ale chybí jakýkoli důkaz, že díky nízké proočkovanosti máme více chřipky než jiné země“, říká paní doktorka a hned pokračuje: „Chřipková vakcína má údajně až 90% účinnost, proto by se proočkovanost v některých zemích (až 50%) měla projevit na počtu případů chřipky. Kdyby vakcína skutečně chránila 90% očkovaných, pak by země s vysokou proočkovaností měly mít méně chřipky než země, kde se moc neočkuje. Protože tento logický argument z úst zastánců očkování dosud nezazněl, podívala jsem se sama po těchto údajích. A našla jsem něco zcela odlišného. Právě ty země, které očkují nejvíce (např. Velká Británie, Francie, Německo a Rakousko), mají mnohem vyšší výskyt chřipky než notoričtí neočkovači jako jsme my, Polsko a Finsko. Pan Marián Fillo, provozovatel webu www.slobodavockovani.sk si dal práci a porovnal oficiální slovenské údaje o proočkovanosti a výskytu chřipky (ŠZÚ a ŠÚKL) v různých letech. Kdyby měla vyšší proočkovanost vliv na výskyt nemoci, měly by se kolísající křivky grafu křížit – jenže ony klesají a stoupají souběžně. Tedy v letech, kdy se Slováci hojně očkovali, měli hojně chřipky, v letech, kdy se očkovali méně, měli méně chřipky.“

Je tedy možné, že by efekt vakcíny byl opačný nebo dokonce nulový? To je pouze jedna z otázek, na kterou je potřeba najít odpoveď. Paní doktorka Eleková shrnula fakta, které byste měli znát, než se dáte očkovat.

  • Nebylo dostatečně prokázáno, že by účinnost očkování byla taková, aby vyvážila jeho rizika.Metaanalýza různých studií očkování proti chřipce (1) ukázala, že účinnost je kolem 60%. Musíme si toto číslo rozebrat, abychom zjistili skutečnou účinnost pro jednotlivce. Je třeba porovnat riziko nákazy a jeho změnu po očkování. Riziko nákazy pravou chřipkou pro neočkovaného jedince v této metaanalýze vypočítali na cca 3% (v různých sezónách může být jiné, ale vždy jde řádově jen o procenta). V této studii zjistili, že očkovaní mají riziko cca 1,4%. Vydělením těchto dvou čísel došli k 60%. Odkud berou někteří propagátoři očkování informace, že účinnost je 90%, není známo.
  • Je-li riziko jednotlivce 3% a očkováním se sníží na 1,4%, znamená to, že je třeba očkovat cca 80 lidí, abychom jednoho ochránili před chřipkou. Jinak se tomu také říká „number need to treat“ (NNT) – počet lidí, které je třeba léčit, aby se jednomu pomohlo. To nevypadá moc impozantně, že? Očkování sníží vaše osobní riziko z 3% jen na 1,4%, ale současně máte 100% jistotu, že vakcína ve vás natropí něco, co nechcete. Každý příjemce léku nebo vakcíny je vystaven nežádoucím účinkům, jen nikdo předem neví, jaké budou.

Pozn. redakce: předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula reagoval zrovna na tento argument v rozhovoru pro Týden.cz: „Když postupujeme preventivně, musíme chránit nějakou větší část populace, abychom zamezili tomu, že se v ní tato onemocnění vyskytnou“…. (celý článek na Tyden.cz).

  • Možná bychom měli pochybovat i o těchto číslech. Jedna studie z roku 2012 dokonce zjistila, že očkovaní měli až 5,5× vyšší výskyt chřipky a jiných viróz než neočkovaní (2)! Očkování tedy mělo negativní účinek. Samotní autoři byli výsledky zmateni. V očkování totiž věřili natolik, že ho testovali proti skutečnému placebu. Tuto chybu velké farmaceutické firmy nikdy neudělají. Autoři studie výslovně uvedli, že očkovaní měli „významnou sérologickou ochranu“, rozuměj protilátky, ale byly jim jaksi na nic. Tato studie tedy přinejmenším přináší pochybnost o efektivitě protilátek z očkování při ochraně před nemocí. Je třeba pochybovat o oficiálně udávaném 90% snížení rizika chřipky pro očkované a celkově nižší nemocnosti. Osobně potkávám víc lidí, kteří mají špatnou zkušenost s očkováním (byli více nemocní) než tu dobrou. Ani podle metanalýzy Cochrane Collaboration nebylo prokázáno, že by očkování proti chřipce snižovalo celkovou úmrtnost a nemocnost (3).
  • Mnoho lidí uvádí, že po očkování dostali chřipku. To je popíráno ze strany odborníků s odůvodněním, že vakcína není živá, tudíž nemůže způsobit chřipku. To je samozřejmě pravda. Skutečností ovšem je, že mnoho lidí dostane krátce po očkování chřipkové příznaky. Virologické testy se běžně nedělají, proto lidé tuto nemoc nazvou „chřipkou“ a logickou zkratkou usoudí, že to mají z vakcíny. Ve skutečnosti možná i mají, ale ne že by se z vakcíny nakazili. Mohou chytit skutečnou chřipku. Mohou ji chytit velmi snadno, protože očkování oslabuje imunitu. Konstatují to i autoři výše zmíněné studie (2). Nebo chytili nějakou jinou virózu, kterou si spletli s chřipkou. Nebo mají jen reakci na očkování, která může vypadat podobně.
  • Poslední výzkumy ukazují, že očkování proti jednomu kmenu chřipky může zvýšit náchylnost k jinému kmenu chřipky (2, 4).Konkrétně se to projevilo v sezóně prasečí chřipky, kdy jedinci očkovaní proti sezónní chřipce měli vyšší riziko než neočkovaní, že onemocní pandemickou chřipkou. Toto zjištění je v naprostém protikladu tvrzení našich vakcinologů, že očkování proti sezónní chřipce chrání proti pandemické. Tímto prohlášením uklidňovali naši veřejnost v době vrcholící hysterie kolem prasečí chřipky, kdy to vypadalo, že vakcín nebude dost. Ukázalo se, že pravý opak je pravdou.
  • Mnoho lidí se nechá očkovat proti chřipce v mylné naději, že v zimě nebudou nemocní. Jsou pak překvapeni, že nemocní jsou a dokonce někdy více. Očkování totiž oslabuje imunitu (2). Lidé si pletou běžné virózy s chřipkou. Existuje více než 200 různých bakterií a virů, které mohou způsobit všechny ty zimní nemoci. Klinicky jsou si podobné, z klinického obrazu nelze určit původce nemoci, ani jestli je to virus nebo bakterie. Jde-li vám o to, abyste byli v zimě zdraví, musíte udělat úplně jiná opatření, než se nechat očkovat.
  • Nežádoucí účinky (NÚ) očkování mohou být skutečně závažné, což mimochodem uvádějí i samotní výrobci vakcín. Pochybovači nechť si přečtou příbalový leták k jakékoli chřipkové vakcíně, podívají se na americký systém hlášení nežádoucích účinků očkování VAERS (https://vaers.hhs.gov/data/index), nebo si prostě zadají do internetového vyhledávače „flu shot adverse effect“ nebo „flu shot Guillan Barre syndrome“, „flu shot CFS“, atd.(http://www.whale.to/m/flu ). Poučné jsou také stránky amerického speciálního soudu pro odškodnění poškození po očkování. Případy odškodnění za ochrnutí po chřipkové vakcíně patří k nejčastějším (5)!
    Když čtete příbalový leták (bez jeho přečtení byste neměli souhlasit s žádným očkováním), všimněte si části NÚ hlášené v postmarketingovém období. Znamená to NÚ, které se objevily až při běžném používání vakcíny po jejím uvedení na trh. Porovnání NÚ zjištěných při klinických studiích a v běžném používání je zarážející. NÚ ze studií jsou prakticky vždy nezávažné, otok a zarudnutí v místě vpichu, mírná bolestivost, nezávažné celkové příznaky apod. V kontrastu s tím jsou v postmarketingovém sledování zjištěny reakce jako poruchy imunitního systému, angioedém, poruchy nervového systému včetně zánětu mozku a míchy, Guillanův-Barrého syndrom (celkové ochrnutí, GBS), postižení ledvin při vaskulitidě a další. Tento rozdíl ukazuje, že klinické studie před schválením vakcíny nejsou příliš důkladné.
    Do systému hlášení NÚ se dostanou jen případy, kdy vznikne podezření. Pokud ani pacient ani lékař nedojdou k názoru, že by potíže souvisely s očkováním, logicky je ani nenahlásí. Oficiální odhady uvádějí, že v systémech hlášení NÚ očkování se objeví 1–10% skutečně se vyskytujících NÚ. Proto všechna čísla, která v systému vidíte, je třeba vynásobit nejméně 10×. Mě osobně spektrum NÚ vakcín proti chřipce docela děsí. Nejvíc mě děsí jejich nepředvídatelnost.
  • Na tomto místě chci speciálně varovat před očkováním těhotných, které doporučuje WHO!Toto doporučení považuji za velmi nebezpečné a nezodpovědné (viz článek Očkování těhotných proti chřipce … )
  • Dalším argumentem pro očkování bývá, že když onemocníte přes očkování, budete mít mírnější průběh. Je třeba si ujasnit, co znamená mírnější průběh. Především to může znamenat, že vůbec nemáte chřipku, ale nějakou jinou virózu. Na její výskyt nemůže mít očkování proti chřipce žádný pozitivní vliv, jen nulový nebo negativní (vyšší náchylnost). Pokud vám lékař neudělá virologické vyšetření, nevíte vy ani on, jestli máte chřipku nebo jen virózu. Ale dejme tomu, že skutečně chytíte chřipku navzdory očkování. Mírnější průběh pak vůbec nemusí znamenat nějakou výhru. Intenzita příznaků nemoci totiž závisí především na síle vašeho imunitního systému. Intenzivní příznaky, vysoká horečka= silný imunitní system a velmi efektivní obrana. Méně intenzivní příznaky, nízká nebo žádná horečka= slabá obrana. Každý medik se učí, že oslabení jedinci mohou mít závažnou chřipku bez horečky. Jakékoli očkování oslabuje Th1 imunitu, která je odpovědná za boj proti infekci (2). Pak “mírnější” průběh chřipky po očkování může znamenat pouze, že se nedokážete efektivně bránit. Tento stav sebou nese vyšší riziko komplikací a úmrtí.  Já dám kdykoli přednost své vlastní imunitě a horečce 39–40°C, kterou moje tělo vyrobí. Je známo, že nepřirozená aplikace pozměněného viru (=vakcína) vede k imunosupresi (8).
  • O výsledku střetu člověka s virem chřipky rozhoduje celkový zdravotní stav, přesněji řečeno síla imunitního systému. Ta je zásadně ovlivněna výživou a léčbou nemoci. Když dostane chřipku člověk, který se špatně stravuje, jí hojně průmyslově zpracované potraviny, navíc třeba kouří, nesportuje, nechodí ven, má nepochybně horší vyhlídky než člověk, který dobře jí, hýbe se a celkově zdravě žije.
  • Stav výživy a imunity rozhodne o tom, jestli chřipku vůbec dostaneme a jak to dopadne. Bohužel to běžní lékaři vůbec neřeší a navíc dávají nevhodná doporučení ohledně léčby. Za nejhorší považuji rutinní doporučení srážet horečku. Léky na snížení horečky (paracetamol, ibuprofen a kyselina acetylosalicylová) mají společný mechanismus účinku: zablokují imunitní děje, zastaví tvorbu substancí, které buňky imunitního systému používají při boji proti infekci. Snížení tvorby těchto látek je zaznamenáno termoregulačním centrem mozku (které předtím zaznamenalo jejich přítomnost jako známku infekce a zvedlo tělesnou teplotu) a dojde ke snížení horečky. Výsledkem užívání těchto léků je jediné – je ve vás stejné nebo větší množství virů, jen jste se přestali bránit. Ve světle těchto poznatků je třeba hodnotit statistiky úmrtnosti na chřipku u seniorů. Senioři se obecně špatně stravují, mají slabší imunitu a tendenci brát na všechno léky. Slepě poslouchají lékaře, kteří to přece musejí vědět lépe. Paracetamol při chřipce pro ně může být skutečně hřebíkem do rakve (9, 10, 11, 12).

Pozn.: Jak se bránit proti chřipce a co dělat, když už ji máte?

„Názory ve prospěch očkování jsou v médiích na denním pořádku. Znáte je. Předložila jsem vám odlišný názor, proč je lepší se neočkovat a jak si s nemocí poradit. Protože o svém zdraví rozhodujete jen vy osobně,“ ukončuje své vysvětlování paní doktorka Eleková.

 

Zdroj: Děkujeme za poskytnuté informace a zpracování tématu MUDr. Ludmile Elekové,

www.slobodaockovaci.sk, www.tyden.cz,

 

Odborné publikace a zdroje:

  1. Osterholm MT et al. Efficacy and effectiviness of influenza vaccines: a systemic review and meta-analysis. Lancet Infect Dis, 2012, 12(1): 36–44
  2. Cowling B et al, Increased risk of noninfluenza respiratory virus infections associated with receipt of inactivated influenza vaccine, Clinical Infectious Diseases Advance Access published March 15, 2012, http://cid.oxfordjournals.org
  3. Jefferson T, Influenza vaccination: policy versus evidence, BMJ 333 : 912 doi: 10.1136/bmj.38995.531701.80 (Published 26 October 2006)
  4. http://www.vancouversun.com/index.html
  5. http://www.uscfc.uscourts.gov/…cial-masters
  6. Goldman GS, Comparison of VAERS fetal-loss reports during three consecutive influenza seasons, Was there a synergistic fetal toxicity associated with the two-vaccine 2009/2010 season?, Hum Exp Toxicol May 2013 vol. 32 no. 5 464–475
  7. Blaylock, Dangers of Excessive Vaccination, www.russellblaylock.com
  8. Mims CA, Interactions of viruses with the immune systém, Clin. exp. Immunol. (1986) 66, 1–16, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/…115–0010.pdf
  9. Ueno KYamaura KNakamura TSatoh TYano S., Acetaminophen-induced immunosuppression associated with hepatotoxicity in mice, Res Commun Mol Pathol Pharmacol. 2000;108(3–4):237–51., online http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11913715
  10. Yamaura KOgawa KYonekawa TNakamura TYano SUeno K., Inhibition of the antibody production by acetaminophen independent of liver injury in mice, Biol Pharm Bull. 2002 Feb;25(2):201–5,  http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11853166
  11. Shalabi EA., Acetaminophen inhibits the human polymorphonuclear leukocyte function in vitro,Immunopharmacology. 1992 Jul-Aug;24(1):37–45., http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1333457
  12. Graham NMBurrell CJDouglas RMDebelle PDavies L, Adverse effects of aspirin, acetaminophen, and ibuprofen on immune function, viral shedding, and clinical status in rhinovirus-infected volunteers,J Infect Dis. 1990 Dec;162(6):1277–82.,http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2172402

3 Comments on Očkování proti chřipce: argumenty PRO a PROTI

  1. This is an informative article thank you for sharing

  2. This is such an informative post thank you for sharing this it will helps a lot to many people.

  3. This is an great post looking forward for more article.

Leave a comment

Your email address will not be published.

*


Kontrolní text

*


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci, reklamě a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close